Tento zaužívaný, ale nesprávný název pro pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zahrnuje pojistnou ochranu zdraví a majetku třetích osob, jímž byla škoda způsobena při provozování vozidla. Toto pojištění musí být uzavřeno nejen pro vozidla, jsou na pozemních komunikacích provozována, ale i pro vozidla, která nejezdí a jsou ponechána na pozemní komunikaci.
Důležité je vědět že povinné ručení slouží k úhradě škod, vzniklých třetím osobám, tedy nikoli k úhradě poškození vozidla viníka dopravní nehody. K tomu se uzavírá havarijní pojištění, to povinné není a je na úvaze každého motoristy, zda s ohledem na stáří a stav svého vozu havarijní pojištění uzavře.
Výše pojistného u povinného ručení je ovlivněna zvoleným rozsahem pojistného krytí, tedy jaké škody a do jaké výše bodu z pojistky uhrazeny, také druhem a typem vozidla, zdvihovým objemem jeho motoru a stářím vozu. V úvahu se bere i věk a bydliště pojistníka, stejně jako fakt, jestli je pojistník častým viníkem dopravních nehod.
Dokladem o uzavření povinného ručení je zelená karta, taje až na výjimky přímo na ní uvedené, mezinárodně uznávána. Řidič je povinen mít ji u sebe při provozován vozidla prokázat tak uzavřené a platné povinné ručení například při silniční kontrole.
Při stanovení výše pojistného i při následném pojistném plnění se bere v úvahu amortizace vozidla. Ta označuje v průběhu času snižující se hodnotu vozu, je významná především u starších vozů, v úvahu se bere i počet najetých kilometrů. Obecně lze říci, že čím je vůz starší a čím více má ujetých kilometrů, tím bude vypočtená amortizace vyšší a tedy pojišťovnou vyplacená částka nižší.
Za provozování vozidla nebo jeho ponechání na pozemní komunikaci může být udělena fyzické osobě pokuta ve výši 5 až 40 tisíc korun. Jestliže pojištění zaniklo a do 14 dnů nebylo uzavřeno nové, je řidič povinen odevzdat orgánu evidence vozidel registrační značky a osvědčení o registraci.